Je všechno v zelené zóně?

Autorka: Anna Eichinger /15. června 2016/ Překlad: Hana Florianová/ Text v originálu: Alles im Grünen Bereich?

Pobízej zadní nohy koně dopředu a dej mu zádrž ... tak jednoduché je to se shromážděním, alespoň tak si to myslel Xenophon. Co jeho vyjádření znamenalo doopravdy a jak definovali staří mistři shromáždění - o tom referoval Bent Branderup na víkendovém semináři v Ainringu.

O očích a kloubech

Mistr jezdectví, obrovské množství motivace, nashromážděné poznatky z historie jezdectví, biomechaniky a pedagogiky. Perfektní směs pro povedený víkend věnovaný tématu shromáždění. Než jsme se ale doopravdy dostali k praxi, upozornil Bent Branderup účastníky, aby zbystřili svůj pohled a oči. Islandského koně je třeba gymnasticky cvičit jinak
než quartera - vedle schopnosti najít průchodnost v každém kloubu zadní nohy vyžaduje shromáždění i pořádnou porci pedagogického umění.

V teorii byl nejprve probrán rozdíl mezi posuvnou a nosnou silou. Jak pracuje zadní noha v obou situacích. Co vidí lidské oko, když kůň využívá zadní nohy spíše k posunu. A co u toho
cítí naše sedací kosti? Když se jedná o ohýbání kloubů, pak se jen málokterý kůň opravdu zcela "podsadí".

Musíme vědět, co chceme procvičovat. U koně s perfektními fyzickými předpoklady stojí tedy budování společné komunikace, jakož i společných zkušeností se shromažďováním v popředí výcviku. (Bent Branderup)

Branderup referoval o docílení korektního sestavení, kmihu a korektních stranových cviků. Páteř koně je potřeba posuzovat jako celek. Kdo se soustředí jen na krk nebo týl, ztratí lehce z očí užitek dané lekce. Teprve porozumění pro souhru mezi flexí a protažením umožní
pochopit shromáždění.

Jsi ochotný se protáhnout?

Na začátku výcviku stojí ochota k protažení. Při práci ze země prověříme nejprve ochotu protáhnout vrchní linii, ochota zkrátit spodní linii přijde na řadu později. Pro spoustu jezdců se po otázce protažení hned naskytne i otázka další: Protažení, ano to je možné, co ale dělat, když se kůň položí na předek? Branderup vysvětluje, že plece nemají žádné kostní spojení s páteří, hrudní koš je zavěšený v pletenci. Dobré ježdění má hrudní koš odlehčit. Škola postřehu pak pokračovala směrem k předním a zadním nohám. V pohybu prozradí spěnky hodně o kvalitě a energii. Ponoří se spěnka hluboko dolů - především u předních
končetin hlouběji, pak je to známka zatuhnutí. Jdou přední nohy rovně, stranou nebo
křivě pod koně? Bez rovnováhy se nemůže uvolnit žádný kloub - bez rovnováhy
není lehkosti, říká Bent Branderup.

Jak tedy můžeme docílit zvednutí hrudního koše? Aktivitou zadní
nohy, která tím i hrudnímu koši udá směr pohybu. Zadní nohy musí rovnoměrně došlapovat k těžišti. Když zadní noha nedošlapuje pod to, co má nést, pak ani nést nemůže.

(Bent  Branderup)

Naše koně tedy po protažení můžeme požádat i o ohnutí kloubů. Většina koní ráda nabídne sklopení v pánvi nebo ohnutí v kyčelních kloubech, kolenní a hlezenní klouby na začátku ještě neohýbají tak lehce.

V následujících praktických lekcích jsme zkoumali korektní přikyvující pohyb hlavy koně. Protáhl se kůň směrem k uvolněné jezdcově ruce? Pohybuje se týl dopředu a dolů nebo dozadu a nahoru? V druhém případě bylo potřeba pracovat na vylepšení korektního pružení páteře. Bent Branderup nechal jezdce přemísťovat své těžiště, takže zádrže vycházející ze sedu směřovaly střídavě k vnitřní nebo vnější zadní noze. Pro diváky byl dobře viditelný pokles v bedrech, když byly obě zadní nohy koně i v školním kroku dobře pobízeny dopředu.

Jde všechno HLADCE?

Dále jsme pokračovali prací s energií. Přitom jsme hodnotili kvalitu shromáždění i podle tohoto kritéria. Jak se dal použít tok energie ze shromáždění do následného dopředného pohybu?

Ověř si kvalitu shromáždění v dopředném pohybu a dopředného pohybu ve shromáždění (Bent Branderup)

"Může některá lekce vylepšit základní chody"?, zeptal
se Bent Branderup publika - a hned zdůraznil, že lekce samotná to neumí - důležitý
je korektní obsah té lekce.

Opravdové pružení zad a napětí by se vzájemně
vylučovalo. Kůň nemá koneckonců v zádech ocelové pružiny. Bent Branderup vysvětloval
názorně třírozměrné pružení koňské páteře. Jezdec musí páteř vždy posuzovat
jako celek a neupínat se jen na krk. Kdyby vyvazovací otěže zafixovaly krk do
jedné pozice, pak by byl průchod páteře zablokovaný.

Neznám líné koně. Když není energie v pořádku,
pak je většinou na vině nějaká blokáda, která brání průtoku energie. (Bent
Branderup)

Je vše ještě v zelené zóně?

Bent Branderup zdůraznil význam rovnováhy. Kdo si hraje s rovnováhou, zkouší ji posouvat dopředu a dozadu, ten musí stále dbát na to, aby bylo vše ještě v zelené zóně. V jezdeckém umění není důležité dominovat nebo se nechat dominovat, ale vést a nechat se vést. Jak
získáme rovnováhu? Zde měl Bent Branderup názornou ukázku z hodiny tance. Kdo měl již tu čest nechat se při tanci vést zkušeným tanečním mistrem, ten zná krásný pocit lehkosti. Najednou již není nutné přemýšlet o komplikovaných tanečních krocích.

Kdo však již jednou tančil s opravdovým dřevem, ten ví, jak těžké je být vlečen po parketu....(Bent Branderup)

Jezdci by měli přesně cítit, co se děje pod nimi v kloubech koně. Směr energie se dá určit již při práci ve stoje. Jako u tanečníka, který ještě před pohybem naznačí směr pohybu, měli by se tak naučit reagovat i koně. Jak lehce se to nakonec skutečně povede, bylo krásně vidět u všech jezdeckých dvojic

Pro spoustu jezdců naplňuje sen o harmonii, tanci - piafa.

Piafa je podle Benta Branderupa gymnastickým opatřením pro zlepšení motorických schopností koně. Pokud nebude přitom hrudní koš lehčí, pak se jedná o pseudoshromáždění. Obsah toho na čem pracujeme, vyžaduje porozumění jezdce pro otázku PROČ. Vyjasní-li se tato otázka, pak je drezura pro koně a ne naopak. Tímto varoval Branderup před fenoménem piafového šílenství.

Na závěr praktických lekcí kladl Branderup všem účastníkům semináře na srdce, aby nejprve procvičovali to, co dobře funguje.

Zůstaňte nejprve v zelené zóně. Všechny cviky potřebují nejprve rutinu. Koneckonců se jedná pořád o ty stejné svaly, šlachy, vazy a kosti, které mají vykonávat daný pohyb. Když jste dosáhli dobrý základ v kroku, pak se podaří i další žlutou zónu přetřít na zeleno. Člověk musí samozřejmě zažít spoustu chyb, aby rozuměl a viděl, co je správně a co špatně. Chtěl bych Vám ale předat chuť do učení a získávání vědomostí kolem Vašeho projektu. Najděte si vždy novou horu nebo list, který přeměníte v zelenou zónu. Cesta je cíl - a doprovází ji radost z učení a zdokonalování se po malých krůčcích. (Bent Branderup)